Blog

Po roce zdánlivě vzorného průvodcování sovětských turistů po Československé socialistické republice jsem postoupila do dalšího levelu. Stal se ze mne průvodce českých turistů za hranicemi ČSSR.

Jako mnozí studenti VŠ (tehdy i dnes) jsem si musela při studiu přivydělávat. Což dodnes považuji za velmi dobrou školu života, protože s VŠ diplomem člověk přece jen neskončí u pásu nebo jako uklízečka na LDN a nepozná tak mnohé mimo svou obvyklou sociální bublinu. A pak jsem se dozvěděla, že CKM hledá průvodce. CKM - to byla Cestovní kancelář mládeže, která se tvářila, že je pro mladé.

Narodila jsem se v roce 1965. A za tři roky poté nás obsadila ruská armáda.

Mám asi štěstí, že se můžu vypsat i ze smutku. I když tohle mé "vypsání" mohou pochopit zřejmě jen ti, kteří také vědí, že pro kočky jsme jen spolubydlící...

V roce 1989 mi bylo 24 let. Své dětství a rané mládí jsem strávila v systému, o kterém když vyprávím svým dětem, občas je u toho podezřívám, že mi stejně nevěří a myslí si, že vše trochu zveličuji. Obě totiž chválabohu vyrostly v době, kdy svoboda už nebyla jen slovem. Zkušenosti jsou prostě nepřenosné a chápu, že si tu absurditu tehdejších časů nedokážou představit.

V pohádkách se hrdina rozhodne konečně slézt z pece, kde se líně povaloval a možná se začínal i nudit, aby se vydal se na cestu za princeznou nebo jen tak za dobrodružstvím. A jak si tak vykračuje, narazí na kouzelného dědečka, o kterém samozřejmě neví, že je kouzelný, chudáka dědečka se mu zželí a…

Tento článek jsem napsala před lety po odchodu mého prvního psa. Když mne před nějakou dobou požádali o příspěvek do knihy s názvem Se psem mě baví svět, a dozvěděla jsem se, že výtěžek z jejího prodeje půjde na podporu psích útulků, neváhala jsem. A oprášila povídku, o které mi už řada pejskařů řekla, že si ji navzájem posílají a čtou ji právě v okamžicích, kdy je opustí jejich milovaný společník. Jak jsem zjistila, tohle pochopí jen pejskaři, protože mnozí nepejskaři občas kroutí hlavou a diví se, proč tak vyvádíme.

Vždy mě značně otravoval spot na téma: “Kabelku byste neukradli, DVD byste neukradli, ale filmy klidně kradete...” Který se spustil na každém DVD ihned po vložení do přehrávače a nešel přeskočit.  A říkala jsem si: “Proč vyhrožují zrovna mně, která si to právě pouštěné DVD poctivě koupila?”

Když jsem po čtyřletém autorském trápení konečně zmáčkla na klávesnici ENTER a odeslala svoji dokončenou knihu Dcery netrpělivému vydavateli, po tom posledním pohybu ukazováčku, kdy se kniha konečně vydala na cestu étérem, jsem pocítila jen nesmírnou úlevu. Ze srdce mi spadnul obrovský kámen, který…