Blog

Mistr, Markétka a ti další

V Rusku právě trhá žebříčky návštěvnosti v kinech nový film režiséra Lockshina Mistr a Markétka natočený podle stejnojmenného romá

Malé mořské víly

“Když se tvůj ocas změní v ty dva sloupy zvané nohy, pokaždé když stoupneš na zem, pocítíš bolest, jako by se ti sto jehel zapíchlo do chodidel.” Sdělila čarodějnice víle, která se zamilovala do člověka. Poslední dobou se občas ptám, jestli inspiraci pro vílin trest nenašel pan Andersen na vlastních chodidlech. Protože měl ostruhy.Když o nich mluvívala moje babička se svými vrstevnicemi, vždy jsem si myslela, že člověku prostě naroste zvenku na patě nějaký nepříjemný výčnělek, který ho pak tlačí v botách.

Jak to mám s Jane A.

Někdy je mi opravdu líto, že Jane Austenová neví o své - už dvěstě let trvající - slávě.

Prastará dáma

Jako malá holčička se zabydlela na kraji rozhlehlého zálivu, záda jí kryly vysoké hory a nohy omývalo smaragdové moře.

Literární spor, který otevřel Pandořinu skříňku

Jak v posledních dnech zjišťuji, asi se už jen málokdo nevyjádřil ke sporu mezi Alenou Mornštajnovou a Toy Box ohledně románu Les v domě.

Projdi si smutkem...

“Musíš se s tím už nějak vyrovnat… S tím nic nenaděláš a musíš to přijmout, jak to je… Tak už si to tak neber, vždyť už je to měsíc (nebo také rok)…” Podobné knížecí rady dostává asi každý, komu odešel velmi b

Jen se z toho nepo… aneb Zápisky pamětnice III.

Po roce zdánlivě vzorného průvodcování sovětských turistů po Československé socialistické republice jsem postoupila do dalšího levelu. Stal se ze mne průvodce českých turistů za hranicemi ČSSR.

Taková zajímavá brigáda to byla aneb Zápisky pamětnice II.

Jako mnozí studenti VŠ (tehdy i dnes) jsem si musela při studiu přivydělávat. Což dodnes považuji za velmi dobrou školu života, protože s VŠ diplomem člověk přece jen neskončí u pásu nebo jako uklízečka na LDN a nepozná tak mnohé mimo svou obvyklou sociální bublinu. A pak jsem se dozvěděla, že CKM hledá průvodce. CKM - to byla Cestovní kancelář mládeže, která se tvářila, že je pro mladé.

Tohle všechno je naše aneb Zápisky pamětnice I.

Narodila jsem se v roce 1965. A za tři roky poté nás obsadila ruská armáda.

O jedné kočičí dámě...

Mám asi štěstí, že se můžu vypsat i ze smutku. I když tohle mé "vypsání" mohou pochopit zřejmě jen ti, kteří také vědí, že pro kočky jsme jen spolubydlící...

Facebook Instagram