Blog

Jen se z toho nepo… aneb Zápisky pamětnice III.

Po roce zdánlivě vzorného průvodcování sovětských turistů po Československé socialistické republice jsem postoupila do dalšího levelu. Stal se ze mne průvodce českých turistů za hranicemi ČSSR.

Taková zajímavá brigáda to byla aneb Zápisky pamětnice II.

Jako mnozí studenti VŠ (tehdy i dnes) jsem si musela při studiu přivydělávat. Což dodnes považuji za velmi dobrou školu života, protože s VŠ diplomem člověk přece jen neskončí u pásu nebo jako uklízečka na LDN a nepozná tak mnohé mimo svou obvyklou sociální bublinu. A pak jsem se dozvěděla, že CKM hledá průvodce. CKM - to byla Cestovní kancelář mládeže, která se tvářila, že je pro mladé.

Tohle všechno je naše aneb Zápisky pamětnice I.

Narodila jsem se v roce 1965. A za tři roky poté nás obsadila ruská armáda.

O jedné kočičí dámě...

Mám asi štěstí, že se můžu vypsat i ze smutku. I když tohle mé "vypsání" mohou pochopit zřejmě jen ti, kteří také vědí, že pro kočky jsme jen spolubydlící...

Milé děti aneb Poučení z krizového vývoje (pandemie)

V roce 1989 mi bylo 24 let. Své dětství a rané mládí jsem strávila v systému, o kterém když vyprávím svým dětem, občas je u toho podezřívám, že mi stejně nevěří a myslí si, že vše trochu zveličuji. Obě totiž chválabohu vyrostly v době, kdy svoboda už nebyla jen slovem. Zkušenosti jsou prostě nepřenosné a chápu, že si tu absurditu tehdejších časů nedokážou představit.

Paměti rockové babičky

Jak se poslední dva roky zabývám svou pátou knihou, stále častěji vzpomínám na všechny své hudební idoly a písně, které se nějakým způsobem zapsaly do mého života. Protože mi pokaždé připomenou určitou situaci, okamžik, den, příjemný večer nebo člověka, který už zmizel v propadlišti minulosti. Asi to tak máme všichni.

Den, o kterém si myslíte, že nikdy nepřijde

Tento článek jsem napsala před lety po odchodu mého prvního psa. Když mne před nějakou dobou požádali o příspěvek do knihy s názvem Se psem mě baví svět, a dozvěděla jsem se, že výtěžek z jejího prodeje půjde na podporu psích útulků, neváhala jsem. A oprášila povídku, o které mi už řada pejskařů řekla, že si ji navzájem posílají a čtou ji právě v okamžicích, kdy je opustí jejich milovaný společník. Jak jsem zjistila, tohle pochopí jen pejskaři, protože mnozí nepejskaři občas kroutí hlavou a diví se, proč tak vyvádíme.

Knihu byste neukradli?

Vždy mě značně otravoval spot na téma: “Kabelku byste neukradli, DVD byste neukradli, ale filmy klidně kradete...” Který se spustil na každém DVD ihned po vložení do přehrávače a nešel přeskočit.  A říkala jsem si: “Proč vyhrožují zrovna mně, která si to právě pouštěné DVD poctivě koupila?”

Facebook